zákonné informace

Obecné

V oblasti pojištění je společnost FINPLUS registrovaná podle zákona číslo 170/2018 Sb. jako samostatný zprostředkovatel pojištění a spolupracovníci jako vázaní zástupci samostaného zprostředkovatele pojištění. Tuto skutečnost je možné ověřit v Seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu České národní banky na www.cnb.cz, kde také najdete aktuální podrobnosti o registraci a jejím rozsahu.

V oblasti investic je podle zákona číslo 256/2004 Sb. společnost a její spolupracovníci vázaný zástupce samostatného zprostředkovatele, společnosti SAB servis s.r.o., IČO 24704008, se sídlem Jungmannova 748/30, 110 00, Praha 1. Tuto skutečnost je možné ověřit v Seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu České národní banky, kde také najdete aktuální podrobnosti o registraci a jejím rozsahu.

V oblasti doplňkového penzijního spoření je podle zákona číslo 427/2011 Sb. společnost a její spolupracovníci vázaný zástupce samostatného zprostředkovatele, společnosti SAB servis s.r.o., IČO 24704008, se sídlem Jungmannova 748/30, 110 00, Praha 1. Tuto skutečnost je možné ověřit v Seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu České národní banky, kde také najdete aktuální podrobnosti o registraci a jejím rozsahu.

V oblasti spotřebitelských úvěrů je podle zákona číslo 257/2016 Sb. společnost a její spolupracovníci vázaný zástupce samostatného zprostředkovatele spotřebitelského úvěru, společnosti FitBrokers s.r.o., IČO 242250571, se sídlem Sinkulova 329/48, 140 00, Praha 4. Tuto skutečnost je možné ověřit v Seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu České národní banky, kde také najdete aktuální podrobnosti o registraci a jejím rozsahu.

Reklamační řád

Tento reklamační řád stanoví pravidla a postupy pro řešení reklamací a stížností klientů společnosti Finplus s.r.o., se sídlem Smíchovská 581/60, Praha 5 Řeporyje, 15500, IČ 24174513, zapsaná v obchodním rejstříku vedeným Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 185565 (dále jen „společnost“).

1. obecné zásady

Reklamační řád stanoví postupy a procesy pro podávání a vyřizování reklamací a stížností klientů společnosti a jejich evidenci. Společnost vede vnitřní evidenci o všech přijatých reklamacích a stížnostech, o způsobu jejich řešení, o výsledcích šetření a informacích předávaných klientovi, včetně data přijetí, data zpracování a data informování o výsledku řešení reklamace či stížnosti.

Reklamační řád je uveřejněn na internetových stránkách www.finplus.cz a je rovněž k dispozici v písemné podobě v sídle společnosti.

 

2. podání reklamace nebo stížnosti

Klient může reklamaci či stížnost podat několika způsoby a to:

a) písemnou formou na adresu: Smíchovská 581/60, 155 00, Praha 5
b) emailem info@finplus.cz
c) prostřednictví datové schránky 2j96uvf
c) telefonicky +420 277 000 001
d) prostřednictvím poradce společnosti
e) prostřednictvím smluvního partnera společnosti (obvykle pojišťovna, investiční společnost, penzijní společnost, banka apod.)
 
Reklamace / stížnost musí obsahovat:
a) Jméno, příjmení klienta a kontaktní email nebo poštovní adresu, na kterou bude zaslán výsledek šetření reklamace nebo stížnosti. V případě, že jde o právnickou osobu, uvádí se obchodní firma, název a adresa jejího sídla, kontaktní osoba.
b) Popis případu s uvedením údajů nezbytných pro řešení reklamace či stížnosti a popis způsobu, jak byl klient dotčen na svých právech.
c) Přílohy obsahující dokumentaci k podání (kopie smluv, záznamu z jednání atd.)

 

3. průběh řešení

Reklamace či stížnost je po doručení společnosti předána odpovědnému pracovníkovi, který zajistí její zaevidování a řešení.
Reklamace a stížnosti jsou vyřizovány v pořadí dle jejich přijetí. Lhůta pro vyřízení reklamace či stížnosti je 30 kalendářních dnů od přijetí podání. V případě, že ze závažných důvodů nelze vyřídit daný případ ve výše uvedené lhůtě, je klient o této skutečnosti včas informován.
 
Společnost si vyhrazuje právo vyžádat od klienta doplnění reklamace či stížnosti tak, aby bylo umožněno její úspěšné vyřešení. V takovém případě je pozastavena lhůta k vyřízení případu do doby doručení doplňujících údajů klientem. Pokud však klient do 10 kalendářních dnů nedoručí do společnosti doplňující údaje k danému případu vyžádané společností, podání reklamace či stížnosti může být zamítnuto pro jeho nekompletnost.

 

4. informování klienta o výsledku
Klient je ve výše uvedené lhůtě 30 kalendářních dnů od přijetí reklamace informován o výsledku řešení reklamace písemnou formou na adresu nebo email uvedený v reklamaci nebo stížnosti.  Rozhodující je den odeslání výsledku reklamace či stížnosti. 

V případě, že výsledek řešení případu bude zaslán na klientem uvedenou adresu a klient dopis s výsledkem řešení nepřevezme, považuje se za doručený v den, kdy je doručen zpět do společnosti.
 
Pokud je reklamace nebo stížnost podána prostřednictvím smluvního partnera (tj. partnera, jejichž produkty společnost nabízí), společnost informuje o výsledku řešení reklamace či stížnosti pouze tohoto partnera, prostřednictvím kterého byla reklamace nebo stížnost podána.

 

5. následná opatření

Je-li reklamace neoprávněná zašle společnost klientovi písemnou formou nebo elektronicky stanovisko společnosti s poučením jak se příště zachovat, aby reklamování nebylo nutné.

Pokud se reklamace nebo stížnost prokáže jako oprávněná, společnost podle miry porušení smluvních ujednání a etického kodexu vyvodí důsledky a přijme nápravná opatření.

V případě, že ze strany spolupracovníka společnosti bude zjištěno hrubé nebo opakované porušení povinností stanovených zákonem a vnitřními předpisy společnosti, případně bude zjištěno porušení smluvních ujednání splečnost s tímto spolupracovníkem ukončí spolupráci.

 
6. zvláštní ustanovení
Průběh řešení reklamací a stížností uvnitř společnosti je stanoven vnitřním předpisem určeným pouze pro vnitřní potřebu společnosti.

Reklamace nebo stížnost bude odmítnuta pokud:
a) Případ popsaný v reklamaci nebo stížnosti se netýká společnosti, jí nabízených služeb ani produktů ani jejích poradců,
b) Reklamace nebo stížnost neobsahuje veškeré potřebné náležitosti (zejména se jedná o identifikaci klienta a srozumitelnost jeho podání) a klient je nedoplnil ani v dodatečné přiměřené lhůtě 10 kalendářních dnů,
c) Nebudou-li předloženy doklady, prokazující oprávněnost opakované reklamace, a reklamovaná vada plnění nebude ani jinak prokázána,
d) Ve věci rozhodl soud či jiný orgán veřejné moci nebo řízení ve věci samé bylo před takovým orgánem zahájeno.
 
Pokud je klient podávající reklamaci či stížnost spotřebitelem, může v případě nespokojenosti s řešením svého případu kontaktovat příslušný správní orgán pro tzv. mimosoudní řešení sporů. Tímto správním orgánem je:

Finanční arbitr pro oblast finančních služeb uvedených v zákoně č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů, tj. zejména pro spory týkající se nabízení, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, investičních služeb, životního pojištění, stavebního spoření apod. 

Na Finančního arbitra se lze obrátit bezplatně prostřednictvím www.finarbitr.cz nebo na jeho adrese Legerova 1581/69, 110 00 Praha 1.

Česká obchodní inspekce v případech, kdy není dána působnost finančního arbitra (např. doplňkové penzijní spoření). Bližší kontaktní informace a internetový formulář podání na www.coi.cz.

Pokud došlo k uzavření smlouvy on-line, může Klient využít speciální internetový portál pro řešení sporů on-line založený Evropskou komisí. Jedná se o internetovou stránku, díky které je možné podat stížnost on-line pomocí elektronického formuláře, a to i v češtině. Více informací je k dispozici na www.ec.europa.eu/consumers/odr/.

Podání reklamace nebrání možnosti Klienta obrátit se v případě stížnosti na soud.
 

Se svojí reklamací či stížností se klient může obrátit také na Českou národní banku (dále jen „ČNB“), a to v záležitostech, které se týkají dodržování zákazu používání nekalých praktik, zákazu diskriminace spotřebitele, povinností a pravidel pro informování o ceně služeb a způsobu jejich stanovení, povinností stanovených občanským zákoníkem pro uzavírání smluv o finančních službách uzavíraných na dálku atd. ČNB nerozhoduje o předmětu sporu. Podáním se zabývá výhradně z hlediska, zda byly dodrženy právní předpisy, na které ČNB dohlíží. ČNB je možné kontaktovat prostřednictvím www.cnb.cz nebo na adrese jejího sídla: Na Příkopě 28, 115 03 Praha 1.
 
Tento reklamační řád je účinný od 1. ledna 2019.

Pravidla řízení střetu zájmů

1. úvodní ustanovení

Společnost  FINPLUS s.r.o.  (dále jen „Společnost“ ), se sídlem Smíchovská 581/60, Praha 5, 155 00, zapsaná v obchodním rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, v oddíle C, vložce 185565, je ve smyslu zákona č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění (dále jen „ZDPZ“) registrovaným samostatným zprostředkovatelem u ČNB a ve smyslu příslušných úředních sdělení České národní banky uplatňuje následující Směrnici řízení střetů zájmů ve Společnosti (dále jen „Směrnice“).

Tato směrnice obsahuje hlavní zásady a postupy při zjišťování a řízení střetů zájmů ve Společnosti, jakož i u osob, které jsou se Společností majetkově nebo jinak propojeny, a to zejména pro identifikaci možných střetů zájmů, zamezení vzniku střetů zájmů a případné řízení vzniklých střetů zájmů.

Cílem řízení střetů zájmů je, aby při zprostředkování pojištění Společností nedocházelo k poškozování zájmů zákazníků a potenciálních zákazníků Společnosti, případně třetích osob (finančních institucí, aj.). Směrnice je uveřejněna na internetových stránkách Společnosti.
Společnost Finplus s. r. o. nejméně jednou ročně přezkoumá Směrnici řízení střetů zájmů a případně přijme vhodná opatření k nápravě případných nedostatků.

Definice některých pojmů
Pracovníkem“ se pro účely těchto Pravidel střetu zájmů rozumí všichni zaměstnanci Finplus s. r. o., kteří se podílejí na zprostředkování pojištění včetně těch, kteří se mohou na uvedených činnostech podílet na základě jiné než pracovní smlouvy a dále spolupracující osoby Finplus s. r. o, čímž se rozumí vázaní zástupci ve smyslu ZDPZ a jejich zaměstnanci.

Vázaným zástupcem“ se rozumí vázaný zástupce ve smyslu ustanovení §15 „ZDPZ“.

Pro účely Směrnice řízení střetů zájmů se zákazník a potenciální zákazník budou dále v textu, pokud je to vhodné, společně označovat jako „Zákazník“.

2. případy střetů zájmů ve Společnosti

Směrnice řízení střetů zájmů obsahuje pravidla pro zjišťování a řízení střetů zájmů mezi:

(a) Společností, jejími společníky, statutárními zástupci, vázanými zástupci a zákazníky a potenciálními zákazníky Společnosti;

(b) osobou, která ovládá Společnost, je ovládána Společností nebo osobou ovládanou stejnou osobou jako Společnost a jejich statutárními zástupci a zaměstnanci, případně vázanými zástupci a zákazníky a potenciálními zákazníky Společnosti;

(c) osobami vykonávajícími část činností Společnosti na základě smlouvy o externím zajištění služeb (outsourcing) a zákazníky a potenciálními zákazníky Společnosti;

(d) zákazníky a potenciálními zákazníky navzájem.

Pro účely Pravidel řízení střetu zájmů se zákazník a potencionální zákazník budou dále v textu, pokud je to vhodné, společně označovat jako “Zákazník”.
 

3. základní předpoklady pro efektivní řízení střetů zájmů

V rámci efektivního řízení střetů zájmů má Společnost:
(a) nastavenou takovou organizační strukturu Společnosti, že dochází k personálnímu oddělení jednotlivých organizačních útvarů takovým způsobem, který efektivně zamezuje nežádoucímu toku informací a jejich případnému zneužití;
(b) zajištěnu funkční a organizační nezávislost jednotlivých organizačních útvarů, které mají dostatečné materiální a organizační podmínky pro objektivní výkon své činnosti;
(c) v rámci systému vnitřní kontroly zajištěnou průběžnou kontrolu (compliance) osob poskytujících finanční služby jménem Společnosti a osob vykonávajících související činnosti;
(d) nastaveny pravidla odměňování pracovníků ve Společnosti, která předchází střetů zájmů.
 

4. zjišťování a řízení střetů zájmů

Při zjišťování a posuzování střetů zájmů Společnost bere v úvahu, zda Společnost nebo osoba uvedená v článku 2 tohoto dokumentu:

(a) může získat finanční prospěch nebo se vyhnout finanční ztrátě na úkor Zákazníka;

(b) má odlišný zájem na výsledku služby poskytované Zákazníkovi nebo na výsledku zprostředkovaného obchodu pro Zákazníka od zájmu tohoto Zákazníka;

(c) má motivaci (finanční či jinou pobídku) upřednostnit zájem jiného Zákazníka nebo skupiny Zákazníků před zájmy daného Zákazníka;

(d) vykonává stejnou podnikatelskou činnost jako Zákazník;

(e)  v souvislosti se službou poskytovanou Zákazníkovi dostává nebo dostane od jiné osoby, než je Zákazník, pobídku v podobě peněžních či nepeněžních výhod nebo služeb.
 
Pokud střet zájmů nelze odvrátit, Společnost upřednostní vždy zájmy Zákazníka před zájmy vlastními nebo zájmy osob, které jsou se Společností majetkově nebo jinak propojeny. Pokud dojde ke střetů zájmů mezi Zákazníky navzájem, zajistí Společnost spravedlivé řešení pro tyto Zákazníky. V případě, že spravedlivé řešení nelze zajistit, může Zákazníkovi odmítnout provedení služby. Pokud ani přes přijatá opatření nelze spolehlivě zamezit nepříznivému vlivu střetů zájmů na zájmy Zákazníka, sdělí Společnost před poskytnutím služby Zákazníkovi informace o povaze nebo zdroji střetů zájmů. Společnost poskytne Zákazníkovi informace o povaze nebo zdroji střetů zájmů na trvalém nosiči informací (v listinné podobě nebo elektronicky) způsobem a v rozsahu, který zohlední povahu Zákazníka a umožní mu řádně vzít v úvahu střet zájmů související se službou Společnosti, přičemž Zákazník má možnost učinit informované rozhodnutí, zda využije služby nabízené Společností či nikoli.

 

5. Řízení podstatného střetu zájmů
V rámci systému vnitřní kontroly Společnost zjišťuje okolnosti, které ve vztahu ke konkrétním službám a činnostem, které poskytuje Společnost nebo jiná osoba jejím jménem (např. pracovník, vázaný zástupce, pracovník vázaného zástupce), mohou vést ke střetů zájmů, který představuje podstatné nebezpečí poškození zájmů Zákazníka (dále též „Podstatný střet zájmů“). Společnost zabezpečuje, že pracovníci Společnosti, kteří se podílejí na výkonu služeb, se kterými je spojen Podstatný střet zájmů, vykonávají svou činnost s takovou mírou nezávislosti, která je přiměřená charakteru, rozsahu a složitosti činností Společnosti a závažnosti nebezpečí poškození zájmů Zákazníků.

Postupy pro řízení podstatného střetu zájmů

(a) postupy k zamezení nebo kontrole výměny informací mezi pracovníky, pokud je s informacemi spojeno nebezpečí střetů zájmů a pokud by výměna informací mohla poškodit zájmy Zákazníka,

(b) nezávislá kontrola pracovníků, kteří se podílejí na poskytování služeb Zákazníkům,

(c)  zamezení přímé vazby mezi odměnou pracovníka a odměnou či příjmy jiného pracovníka, pokud ve vztahu těchto činností může vzniknout střet zájmů,

(d) opatření, která zabraňují možnosti vykonávání neoprávněného nebo nedůvodného vlivu na způsob, kterým pracovník zabezpečuje poskytování služeb,

(e) opatření, která zamezí pracovníkovi, aby se podílel na poskytování služby, pokud by přitom mohlo dojít k ohrožení řádného řízení střetů zájmů, nebo zajistí kontrolu této činnosti tak, aby k ohrožení řádného řízení střetů zájmů nedocházelo,

(f) další opatření k zamezení střetů zájmů, pokud to budou konkrétní situace nebo pracovní postupy vyžadovat. Vrcholné vedení Společnosti průběžně, nejméně však jednou ročně, vyhodnocuje zprávy o řízení podstatných střetů zájmů ve Společnosti.

 

6. hlavní případy střetů zájmů

Střet zájmů je v rámci Společnosti spojen se službou

ZPROSTŘEDKOVÁNÍ POJIŠTĚNÍ
V souvislosti se zprostředkováním pojištění dochází ke střetů zájmů Společnosti a zákazníka, kdy je Společnost motivována k distribuci pojištění na základě smlouvy uzavřené s pojišťovnou. Jedná se o případ střetu zájmů, kterému Společnost nemůže efektivně předcházet a předem informuje o této skutečnosti Zákazníka, aby mohl učinit informované rozhodnutí. Společnost před uzavřením pojistné smlouvy upozorňuje zákazníka, že Společnost a její Pracovníci jsou odměňováni pojišťovnou, pro kterou Společnost zprostředkovala uzavření pojistné smlouvy. Pravidla odměňování pracovníků, vázaných zástupců a doplňkových pojišťovacích zprostředkovatelů nesmí motivovat k neplnění povinností podle zákona č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, jiných právních předpisů v rozsahu, v jakém se vztahují k distribuci pojištění a přímo použitelných předpisů Evropské unie v oblasti distribuce pojištění, zejména v oblasti pravidel jednání, přičemž nesmí motivovat k tomu, aby byly Zákazníkům doporučovány konkrétní pojistné produkty na úkor jiných produktů, které by lépe odpovídaly potřebám Zákazníka.

POBÍDKY

Definice pobídky

Specifickým případem střetů zájmů jsou tzv. pobídky. Společnost nesmí při poskytování finančních služeb (zprostředkování pojištění) přijmout, nabídnout nebo poskytnout poplatek, odměnu nebo jinou peněžitou nebo nepeněžitou výhodu, která může vést k porušení povinnosti Společnosti jednat kvalifikovaně, čestně, spravedlivě a v nejlepším zájmu Zákazníků nebo porušení povinnosti řádného řízení střetů zájmů. Pobídka se pro účely zprostředkování pojištění nepovažuje za přípustnou, pokud je v jejím důsledku poskytování služeb Zákazníkovi zaujaté nebo narušené. Společnost přistupuje k řízení pobídek stejným způsobem jako u jiných střetů zájmů. To znamená, že Společnost zajišťuje identifikaci pobídek, činí opatření proti jejich vzniku a případně provádí jejich efektivní řízení. Společnost v obecné rovině rozlišuje tyto kategorie pobídek, které smí poskytovat nebo přijímat.
 
a) zákaznické pobídky

Pobídky, které jsou hrazeny zákazníkem, za zákazníka nebo jsou vypláceny zákazníkovi, ale výlučně pokud jsou v souladu se zákonem.

b) provozní pobídky
Pobídky, které umožní poskytování služeb, nebo které jsou pro tento účel nutné a které jsou přípustné v případě, že jejich povaha není v rozporu s povinností poskytovat služby s odbornou péčí.

Mezi tyto pobídky patří např.:
· platby za účetnictví, právní a daňové služby,
· náklady spojené s plněním povinností vůči České národní bance (správní poplatky, náklady na systém pro výkaznictví aj.) a vůči zákazníkům,
· poštovní a jiné poplatky za komunikaci,
· poplatky spojené s vedením účtu v bance,
· školení předepsaná právními předpisy (např. AML),
· pojistné na pojištění odpovědnosti.

c) statní pobídky
Ostatní pobídky, které nespadají pod provozní pobídky, hrazené třetí straně či pro třetí stranu nebo poskytované třetí stranou či za třetí stranu, které jsou přípustné v návaznosti na splnění následujících podmínek.

· Zákazník byl před poskytnutím služby jasně, srozumitelně a úplně informován o existenci a povaze pobídky a výši nebo hodnotě pobídky nebo způsobu jejího výpočtu, pokud je nelze zjistit předem.
· Pobídka přispívá ke zlepšení kvality poskytované služby.
· Pobídka není v rozporu s povinností Společnosti poskytovat služby s odbornou péčí.

Společnost vede seznam konkrétních pobídek, přičemž na žádost Zákazníka sdělí podrobnosti k jednotlivé pobídce. Vnitřní plnění v rámci Společnosti, které zahrnuje např. odměňování zaměstnanců, Vázaných zástupců, vybavení pobočky apod., není pobídkou. Přijetí nebo poskytnutí pobídky pracovníky Společnosti mimo tento vztah se přičítá Společnosti.

c) formy konkrétních pobídek ve Společnosti
V konkrétní podobě Společnost přijímá následující pobídky. ZPROSTŘEDKOVATELSKÁ ČINNOST V POJIŠŤOVNICTVÍ
Odměna (provize) hrazená Společnosti pojišťovnou za zprostředkování uzavření pojistné smlouvy a související činnosti (následná péče o pojistnou smlouvu, aj.). Odměna se obvykle skládá ze sjednatelské provize a následné provize. Na žádost Zákazníka Společnost upřesní způsoby svého odměňování.
 

V Praze, dne 1. 4. 2020